K běhu jsem přičuchnul někdy v roce 2011, když jsem hledal další způsob, jak trochu zapracovat na fyzičce.  Hledal jsem něco finančně nenáročného, časově flexibilního, kdy se nebudu muset na nikoho a nic vázat. Dříve jsem běh moc nemusel, ale tehdy mě už ani nevím přesně co chytlo a již nepustilo. Běh mi rovněž hodně pomohl při návratu po zranění kolena v roce 2013. Od té doby již patří běh k mým skoro každodenním činnostem, kdy si aktivně odpočinu od ruchu a rutiny všedních dnů.
Většinu kilometrů polykám v okolí Hranic, kdy v drtivé většině případů vyhledávám lesy a kopečky, jejichž rozmanitost a vyšší náročnost mě baví více jak městská silnice. A když už zamířím někam mimo, neopomenu zabalit i běžecké boty a naplánovat si nějakou trasu, něco nového vidět, někam se podívat. Pokud hledáte inspiraci na nějaký ten výklus, mrkněte do sekce Tipy na výklus, třeba Vás něco zaujme.
Naběhané koilometry, jak můžete vidět, každým rokem přibývají a když zdraví dá, doufám, že i budou.
V dnešní uspěchané době je dobré si připomenout pár základních myšlenek běhu.
Běhej svobodně.
Běh je symbol a jeho naplnění zároveň. Běh je pohyb, který je pro lidské tělo stejně přírozený, jako chůze – běh je jeden ze základních módů naší existence. Zdá se, že naše těla byla evolucí vybavena tak, aby mohla ležet, sedět, chodit a běhat. Vzhledem k původnímu účelu (lov) nás běh dostává do spojení s naší nejzákladnější vnitřní potřebou přežít, s jádrem naší bytosti, s bytím samotným.
Oproti jiným druhům pohybu je běh opravdu sovobodný i proto, že k němu nepotřebujeme nic. Objekty, které za běhu použváme jsou dány jen společenskými konvencemi a pohodlím (oblečení). Ale abychom se rozběhli, nepotřebujeme nic jiného, než sami sebe.
Mysli svobodně.
Běh je symbolem svobody ve světě protkaného reklamou. Je fascinující, jak se za několik let podařilo udělat z běhu – nejsvobodnějšího a nejčistšího druhu pohybu – stroj na peníze. Vznikl kolem něj celý průmysl, který vytváří nové a nové cesty, jak nás přesvědčit, že něco potřebujeme.
Stejně je tomu se všemi ostatními částmi našeho života. Dnešní svět nás neustále učí a nutí “potřebovat”, chtít věci a služby, které jen vytvářejí další potřeby. Díky napojení na naší nejvnitřnější podstatu nás běh může naučit myslet svobodně. Přemýšlet o svých rozhodnutích zevnitř. Nenechat se ovlivnit a dívat se s otevřenýma očma.
Naslouchej sám sobě.
Na ramenou jiných můžeme růst, rady zkušenějších nám mohou pomoci, ale nesmíme zapomínat, že ten nejlepší zdroj informací sebou nosíme všude. Naše těla vědí, jak se o sebe postarat, jen je třeba jim naslouchat. I naše mysl zná cestu sama k sobě.
Běh nás může naučit, že náš organizmus a naše mysl jsou dokonalé a umí si poradit.